Zjednodušená ukázka: Stáhnout celý tento materiál. 1. Morfologie. Morfologie je nauka o stavbě slov, dělíme ji na: a) formální – zabývá se tvořením tvarů, pracuje se s pojmem tvarotvorný základ, přidávají se morfémy. b) funkční – zabývá se fungováním tvarů slov ve větě, vysvětluje mluvnické významy
A) Přechodník přítomný. Vyjadřuje děj současný s dějem přísudkového slovesa v přítomnosti, minulosti, budoucnosti. Tvoří se od kmene přítomného sloves nedokonavých. Příklady: Tomáš dávaje rozhovor pocítil slabost. (Dával rozhovor a současně pocítil slabost.) Na plotě seděla kočka, dívajíc se na nás. Ptáme se na něj: Co dělá podmět? Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou. Rozvíjející větné členy. Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí?

VJR zahrnuje níže uvedené dílčí typy rozborů. U každého z nich je uvedeno, co by měl žák na 1. stupni umět. Rozdělení podle ročníků je pouze orientační. 1. Rozbor syntaktický (skladebný) 2. ročník-rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím (žák určuje rozdíl podle počtu sloves v určitém tvaru);

U nedok. sloves se nachází perspektiva mluvčího uvnitř samotného děje, takže začátek a konec jsou nepřehlédnutelné, zatímco u dok. sloves je stanovisko mluvčího lokalizováno mimo děj, takže celý děj od začátku do konce je představen z jednoho perspektivního celkového pohledu. Dostál (1954) na základě výzkumu v. . 333 10 490 345 197 476 302 134

co se určuje u sloves